Život v zimních tůních Litovelského Pomoraví 2026 - Litovelské Pomoraví
Tichý život pod ledem: Co skrývají zimní tůně v Litovelském Pomoraví?
23. 2. 2026
Na první pohled obyčejná zamrzlá tůň, kde se nic neděje, vše zdánlivě spí v očekávání jarního slunce. Pokud se však podíváme pod vrstvu ledu, objevíme již dnes tvory, kteří na nic nečekají a každý den se potýkají se základními úskalími života: najít potravu a sám se jí nestát.
První, kdo může upoutat vaši pozornost, je příkopník rýhovaný (Acilius sulcatus). Tento vodní brouk dorůstá velikosti 1,5 až 1,8 cm a má typicky zploštělé tělo. Jeho povrch je tmavě olivový, zatímco hlava a břicho jsou zdobeny výrazným žlutým žíhováním. Díky tvaru a zadním nohám lemovanými brvami, které slouží jako vesla, patří mezi vynikající plavce. Tuto obratnost využívá především při lovu, neboť se jedná o dravý druh. Pozoruhodný je i jeho způsob dýchání: brouk se zadečkem zavěsí u hladiny a nabere zásobu vzduchu do prostoru pod krovkami.
Dalšími hbitými obyvateli tůní jsou různé druhy klešťanek (Corixa sp.). Velikost těchto vodních ploštic se pohybuje mezi 0,7 a 2 cm. Klešťanky jsou všežravci a v případě vysychání tůně či přemnožení, dokážou z vody vylézt a přeletět do jiné mělké vody. Pod hladinou si s sebou nosí zásobu vzduchu v podobě lesklé bubliny na břiše. Některé druhy kleštanek jsou výjimečné svým „podvodním muzicírováním“. Samečci totiž vábí samičky‚ zpěvem‘, který vyluzují pomocí stridulačního orgánu.
Neznalému pozorovateli by se mohlo zdát, že vidí jen kousek pohybujícího se dřeva. Nenechte se však zmást, jedná se o larvy chrostíků (Trichoptera). Mnohé druhy jsou skutečnými mistry staviteli a kolem svého těla si vytvářejí ochranné schránky, které si slepují z dřívek, kamínků, písku nebo i kousků ulit. Larvy se živí rozmělňováním spadaného listí a zbytků rostlin. V dospělosti se pak chrostíci podobají malým hnědavým motýlkům s nápadně dlouhými tykadly a jemně chlupatými křídly.
Co při pohledu do tůně pravděpodobně přehlédnete, jsou larvy koretry (Chaoborus sp.). Jedná se o 1 – 2 cm dlouhé larvy, které jsou díky své téměř dokonalé průhlednosti ve vodě takřka neviditelné. Často si jich všimnete až v pohybu, nebo když spatříte jejich tmavá očka a dva páry vzdušných váčků. Tyto váčky slouží pro vznášení a udržování polohy ve vodním sloupci. Přestože působí křehce, jsou to efektivní dravci lovící drobný plankton, jako jsou perloočky či buchanky. Jde o hmyz s proměnou dokonalou, tedy po vývojové fázi larvy nastupuje kukla, z níž posléze vylétá dospělec podobný komárovi, který však na rozdíl od něj nesaje krev a nikoho nekouše.
Drobnějšími než předešlé druhy jsou planktonní korýši, které zastupují například perloočky (Daphnia sp.). Tito drobní tvorečkové (0,5 – 5 mm) mají průhledné, často lehce načervenalé tělo. Charakteristickým znakem jsou jejich rozvětvená tykadla, která používají k plavání. Díky jejich prudkému pohybu se perloočky ve vodě pohybují trhavými skoky, kvůli čemuž se jim lidově říká „vodní blechy“. Většina druhů se živí fytoplanktonem (především řasami). Tvoří hlavní zdroj potravy pro většinu vodních dravců – od larev koreter a potápníků až po čolky a ryby.
V těsném sousedství perlooček se mohou vyskytovat také buchanky (Cyclops sp.). Jsou sice podobně malé (kolem 1 mm), ale na rozdíl od skákajících perlooček jsou to mrštní sprinteři, kteří se pohybují velmi rychle a cik-cak stylem. Jejich protáhlé, kapkovité tělo bývá zbarveno nejčastěji v nenápadných odstínech šedé, hnědé či zelené. Jejich latinský název Cyclops je přímým odkazem na bájného Kyklopa – na hlavě mají totiž pouze jedno výrazné oko. Dalším jejich typickým znakem jsou dva vaječné váčky, které samičky nosí na konci těla. Na rozdíl od perlooček jsou buchanky často dravé nebo všežravé. Loví prvoky, vířníky nebo dokonce čerstvě vylíhlé larvy jiných korýšů, některé druhy mohou i okusovat malý rybí potěr. Překvapivá je jejich schopnost upadnout do stavu strnulosti (diapauzy), kdy si vytvoří ochranný obal a přežijí v bahně nepříznivé období (sucho, mráz) po mnoho měsíců.
V sedimentu tůní v zimě můžeme narazit i na terčovníka (Planorbis sp.), což je vodní plž, který má jemně prohnutou ulitu. Živí se řasami a tlejícími zbytky rostlin. Vajíčka lepí v rosolovitém obalu na vodní rostlinstvo.
Foto: Markéta Plachá a Tomáš Mastík
