null Stopování chlupatých vetřelců

AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské Pomoraví

Stopování chlupatých vetřelců

24. 2. 2025

Od roku 2024 probíhá na úrovni celé České republiky monitoring invazních a nepůvodních druhů. V hledáčku jsou jak rostliny, tak vybraní živočichové včetně savců. Sledované druhy mají většinou celoevropský význam a jsou součástí oficiálně vydaného „unijního seznamu“. Tuto zimu se na Olomoucku podařilo na několika lokalitách zjistit výskyt většiny sledovaných druhů savců. Zapojit se můžete i vy.

Pracovníci jednotlivých regionálních pracovišť využívají všech dostupných metod monitoringu invazních druhů savců. V některých případech jsou dostupné fotopasti, ale vzhledem k plošnému charakteru mapování jsou metodou drahou, pracnou a ryze doplňkovou. Většinou jsme odkázáni na méně častá přímá pozorování a na vyhledávání pobytových stop.  Zima s sebou přináší v současné době již vzácné dny se souvislou sněhovou pokrývkou. Ty poskytují nejlepší podmínky pro usvědčení přítomnosti vetřelců. Jakmile tudíž napadne sníh, není nad čím přemýšlet a jde se do terénu.

Přestože se jaro už směle hlásí o slovo a sněhu ubývá, i vy můžete občas nakouknout na břeh potoka či rybníka, zda v něm nejsou vyhrabané nory provázené stopami tlapek s plovací blánou nebo protáhlým černým trusem, který vypadá jako by jej zde zanechalo obří morče. V takovém případě lze podezírat nutrii říční (Myocastor coypus). Mnohdy se i sama ukazuje ve dne a ve městech je dokonce neznalými občany často přikrmována. Lidé si ji pletou s bobrem nebo jiným, dnes už zřejmě ustupujícím, invazním druhem – ondatrou pižmovou (Ondatra zibethicus).  Takřka nezaměnitelné otisky v bahně či jemném písku v okolí vod může zanechat také mýval severní (Procyon lotor). Daleko vetší problém představují stopy i trus invazního norka amerického (Neovison vison), které se velmi podobají tchořím. V lesích vyhledáváme jelena siku (Cervus nippon), jehož stopy jsou snadno zaměnitelné s daňkem. V případě šlépějí psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides) zase může dojít k záměně s menším psem či liškou, nicméně při troše cviku a pozornosti je lze odlišit. Pokud narazíte na zachovalou souvislou stopní dráhu, sledujte zdali ji nedoprovázela lidská stopa a zaměřte se na jeji trajektorii. Ta vám prozradí jak se zvíře chovalo, kudy šlo atd. I to by vám případně mohlo pomoci s rozlišením psa a psíka. A nejen u nich.

Pokud se vám poštěstí nějaký nález, vyfoťte jej s měřítkem (klidně improvizovaným, cokoli malého, co máte po ruce) a zadejte pozorování do volně dostupné aplikace BioLog (https://biolog.nature.cz/biolog/cz). Lze ji také stáhnout do mobilního telefonu. V případě nejistoty určení se proto obraťte na pracovníka příslušného regionální pracoviště.

Text a foto: Dušan Řezáč

Popisky k fotkám:

  1. Stopní dráha psíka mývalovitého
  2. Stopní dráha mývala severního
  3. Stopy jelena siky
  4. Trus nutrie říční
Stopní dráha psíka mývalovitého
Stopní dráha mývala severního
Stopy jelena siky
Trus nutrie říční